Zlín musí být znovu městem budoucnosti, říká Vladimír Sedlařík. Tradice sama nestačí

Bývalý rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, vysokoškolský profesor a vědec Vladimír Sedlařík kandiduje do Senátu jako nestraník s podporou hnutí ANO. Tvrdí, že Zlínsko a Valašsko mají dostatek schopných lidí, kvalitních škol i úspěšných firem. Region však podle něj potřebuje větší ambice, lepší spolupráci a důslednější zastupování svých zájmů.

Pane Sedlaříku, proč právě Senát?

Protože věřím, že své zkušenosti mohu využít i ve veřejné službě. Celý profesní život jsem spojil se Zlínem, vzděláváním, vědou, výzkumem, inovacemi a spoluprací s praxí. Jako rektor jsem měl odpovědnost nejen za univerzitu, ale také za její roli v regionu.

Vždy jsem byl přesvědčen, že školy, výzkum a firmy nemají žít vedle sebe, ale spolu. Že dobrý nápad má smysl až tehdy, když pomůže lidem, firmám, obcím a regionu. A právě tento způsob práce bych chtěl přenést i do Senátu. Nechci být pouze komentátorem politiky. Chci, aby měl náš region v Praze aktivního a vytrvalého zastánce.

Čím se podle vás lišíte od běžných politických kandidátů?

Nepřicházím z klasické stranické politiky. Přicházím z prostředí, kde se musí pracovat s fakty, odpovědností, lidmi a výsledky. Jako rektor, vědec a manažer jsem byl zvyklý řešit složité věci, spojovat různé partnery a nést osobní odpovědnost. Zároveň vím, že zkušenost sama o sobě nestačí. Podstatné je, zda ji člověk dokáže využít při řešení konkrétních problémů lidí a obcí.

Nechci působit jako člověk z akademické věže. Chodím mezi lidi, mluvím se starosty, podnikateli, učiteli, studenty i rodiči. Žiji tady, pracuji tady, vychovávám děti a znám běžné starosti lidí. A ano, občas člověk při venčení psa, návštěvě restaurace či v hromadné dopravě slyší velmi přesné názory na politiku i život v regionu. To beru s úsměvem, ale vážně. Politik má umět naslouchat.

Vaší hlavní linkou je, že Zlínsko a Valašsko mají na víc. Co tím myslíte?

Myslím tím, že náš region nesmí čekat, až si ho někdo všimne. Zlín má slavnou minulost, silnou průmyslovou tradici, podnikavost a výjimečný příběh. To je obrovská hodnota. Ale nemůžeme žít jen z toho, co tady vybudovaly předchozí generace.

Musíme si říct, jaký má být Zlínský kraj v dalších desetiletích. Jestli chceme být regionem, odkud mladí odcházejí, nebo regionem, který jim dává důvod zůstat. Jestli chceme jen vzpomínat na inovace, nebo být jejich aktivní součástí. Mladým lidem nestačí říkat, aby zůstali nebo se po studiích vrátili. Musíme jim nabídnout skutečný důvod: perspektivní práci, dostupné bydlení, kvalitní školy, fungující dopravu a prostředí vhodné pro rodinný život.

Zlín nesmí jen vzpomínat na svou úspěšnou minulost. Musí znovu mířit vysoko. A další části našeho obvodu musí být součástí stejného příběhu.

V minulosti jste region otevíral světu. Jak chcete tuto zkušenost využít?

Během své kariéry jsem měl možnost spolupracovat s lidmi a institucemi z různých zemí. Člověk díky tomu získá nadhled. Vidí, jak rychle se mění svět, technologie, průmysl, školství i požadavky na kvalitu života.

Zároveň jsem vždy vnímal, že Zlínský kraj má co nabídnout. Máme chytré lidi, firmy, školy, výzkumné kapacity, technické myšlení i pracovitost. Potřebujeme ale být aktivnější, lépe propojení a sebevědomější.

Region nesmí čekat, až si ho někdo všimne. Musí připravovat kvalitní projekty a důsledně prosazovat své zájmy. Senátor může otevírat dveře k ministerstvům, institucím a partnerům, kteří mají na rozvoj regionu vliv.

Jaké konkrétní výsledky podle vás za vámi stojí?

Za důležité považuji hlavně to, že jsem mohl být u rozvoje prostředí, které propojuje vzdělávání, výzkum, inovace a praxi. U projektů, které pomáhaly posouvat region dopředu. U spolupráce se školami, firmami, veřejnou správou i zahraničními partnery. Mohu zmínit například projekt Národního centra kompetence, který je největším českým projektem aplikovaného výzkumu se zaměřením na recyklaci plastů, který koordinuji. Za podstatné přitom nepovažuji jen jednotlivé projekty, ale zejména to, že se podařilo posilovat spolupráci univerzity s firmami, školami, veřejnou správou a zahraničními partnery.

Za velmi důležitý výsledek považuji také absolventy, kteří dnes působí ve firmách, výzkumu, veřejných institucích nebo rozvíjejí vlastní podnikání. Smyslem univerzity není pouze předat vzdělání. Má také pomáhat mladým lidem najít směr a vytvářet podmínky, aby své schopnosti mohli uplatnit v regionu.

Region se neposouvá jen jednou velkou stavbou. Posouvá se tím, že zde rostou lidé, schopnosti, nápady a spolupráce. Nežádám však voliče o důvěru jen na základě toho, co jsem dělal v minulosti. Rozhodující musí být, co mohu dokázat pro region jako senátor.

Jakou roli v tom hrají nové technologie?

Zásadní. Svět se mění velmi rychle. Robotika, umělá inteligence, nové materiály, cirkulární ekonomika, energetická bezpečnost nebo udržitelné hospodaření se zdroji nejsou módní pojmy. Jsou to témata, která ovlivní průmysl, pracovní místa, školy, obce i každodenní život.

Zlínský kraj má tradici, o kterou se může opřít. Ale budoucnost bude záviset na tom, jestli tuto tradici dokážeme propojit s moderními technologiemi a novými obory.

Neměli bychom pouze dohánět jiné regiony. V oblastech, pro které máme dobré předpoklady, bychom měli mít ambici patřit mezi nejlepší.

Co jsou podle vás největší problémy regionu?

Velmi často se opakují doprava, bydlení, dostupnost zdravotní a sociální péče, kvalita školství, bezpečnost a budoucnost mladých lidí. V menších obcích se k tomu přidává dopravní obslužnost, infrastruktura, povodňová ochrana, dostupnost lékařů nebo kvalitní internet a mobilní signál. Za zvlášť závažné považuji to, když se tyto problémy vzájemně propojí. Pokud v obci chybí lékař, spojení veřejnou dopravou i dostupné bydlení, mladá rodina má jen málo důvodů, aby v ní zůstala.

To nejsou témata do předvolebních frází. To jsou konkrétní věci, které rozhodují o tom, jestli se lidem v regionu dobře žije. Domnívám se, že lidé nepotřebují od politiků další seznam problémů. Potřebují vidět, že se jim někdo soustavně věnuje a nenechá je po prvním jednání zapadnout.

Může s tím senátor reálně něco udělat?

Ano, pokud svou roli bere aktivně. Senátor není starosta ani hejtman. Nemůže všechno sám vybudovat. Ale může hlídat, aby důležité projekty nestály. Může jednat s ministerstvy, Správou železnic, státními institucemi i dalšími partnery. Role senátora není jen hlasovat v Praze. Musí také zvednout telefon, domluvit jednání, přijet do obce a vytrvale otevírat její problém tam, kde se o něm rozhoduje. Právě takto chci svůj mandát vykonávat.

Chci být senátorem, který bude aktivní. Který zvedne telefon, domluví jednání, pojede do obce, zeptá se na problém a bude ho přenášet tam, kde se rozhoduje.

V čem by podle vás měla být politika jiná?

Méně slov, více činů. Méně prázdných debat, více odpovědnosti. Méně výmluv, více hledání řešení. Lidé nepotřebují poslouchat, proč něco nejde. Potřebují vidět, že se jejich problémy berou vážně. A že ti, kdo je zastupují, pracují i po volbách.

Proto říkám, že chci být senátorem na 100 procent. Budu mezi lidmi, budu naslouchat a budu pravidelně skládat účty ze své práce.

Jaké konkrétní závazky jste připraven voličům dát?

Především nechci po volbách ztratit kontakt s lidmi. Proto se zavazuji pořádat pravidelná setkání v různých částech senátního obvodu, nejen ve Zlíně.

Chci také průběžně zveřejňovat, kterým tématům se věnuji, jak jsem hlasoval a co se podařilo posunout. Stejně otevřeně budu informovat o tom, kde se výsledek zatím nepodařil nebo kde jsou možnosti senátora omezené.

Třetím závazkem je pravidelná spolupráce se starosty a představiteli obcí. Regionální problémy se nemají dostat do Prahy pouze tehdy, když nastane krizová situace. Lidé mají právo vědět, co jejich senátor dělá.

Co byste chtěl vzkázat lidem ve Zlíně a na Valašsku?

Že náš region má velkou sílu. Máme tradici, schopné lidi, školy, firmy, krajinu i vztah k místu, kde žijeme. Ale budoucnost nevznikne sama od sebe.

Kandiduji jako nestraník za hnutí ANO, protože chci své zkušenosti využít ve prospěch občanů Zlínska a Valašska. Nechci jen mluvit. Chci pracovat pro region, který znám a na kterém mi záleží. Zlínsko a Valašsko mají na víc. A já chci pomoci tomu, aby to bylo vidět.